Syndrom dráždivého tračníku je stav, při kterém dochází k poruchám trávení. Objevují se bolesti, nadýmání, zácpa nebo častý průjem, ale při vyšetření vypadá vše normálně. Nejde o nemoc v klasickém smyslu, spíše o zvýšenou citlivost střev na jídlo, emoce a stres. I obyčejná snídaně nebo nervozita před zkouškou mohou vyvolat nepříjemné pocity, proto je důležité vnímat reakce těla a hledat způsoby, jak se dostat do rovnováhy.

Co je syndrom dráždivého tračníku
Syndrom dráždivého tračníku je funkční porucha trávení. Stav se vyznačuje chronickým, vlnovitým průběhem: příznaky se mohou v určitých obdobích zhoršovat a pak ustupovat, což vytváří iluzi zlepšení, po které často následuje nové zhoršení.
Hlavním rysem je porucha motility a citlivosti střev. Jejich stěny se stávají hyperaktivními – i běžné roztažení nebo pohyb potravy může být vnímáno jako bolestivé. Peristaltika se zrychluje nebo zpomaluje, což vede k průjmu, zácpě nebo jejich střídání. Důležitým faktorem je emoční stav. Stres, úzkost, vyčerpání a potlačené emoce mohou zvyšovat citlivost střev a vyvolávat zhoršení. To souvisí s úzkým propojením mozku a trávicího traktu.

Navzdory výrazným příznakům se při vyšetření nezjišťují záněty, strukturální změny ani jiné známky organické patologie. Střeva vypadají zdravě, ale fungují nestabilně.
Individuální a nepředvídatelné příznaky
Příznaky syndromu dráždivého tračníku se u každého člověka projevují jinak. Mohou na čas zmizet a pak se vrátit – náhle nebo po emočním vypětí, nedostatku spánku, změně stravy. Právě tato nestabilita činí syndrom vyčerpávajícím: člověk se může několik dní cítit dobře, a pak se náhle ocitne ve stavu, kdy mu břicho brání pracovat, komunikovat, odpočívat.
Nejčastější příznaky zahrnují:
- bolesti a křeče v břiše, častěji v dolní části, s pocitem tlaku nebo ostré bolesti;
- nadýmání, kručení, zvýšená plynatost, zejména po jídle;
- nestabilní stolice: průjem, zácpa nebo jejich střídání;
- pocit neúplného vyprázdnění, jako by střeva zůstala „zaseknutá“;
- zhoršení příznaků po jídle, při nervozitě, únavě nebo narušení spánkového režimu.
Existují různé typy syndromu: u některých převažuje průjem, u jiných zácpa, u dalších smíšená forma, kdy se příznaky mění týden od týdne. Bez ohledu na formu je důležité naučit se vnímat, které potraviny, emoce nebo situace příznaky spouštějí – nebo naopak uklidňují.
Jak poznat, že jde právě o syndrom dráždivého tračníku
Aby bylo možné určit, že nepříjemné pocity v břiše souvisejí se syndromem dráždivého tračníku, je důležité nejen zaznamenat příznaky, ale sledovat jejich rytmus, kontext a tělesné reakce. Nejde o diagnózu podle jednoho znaku, ale o závěr, ke kterému člověk dochází postupně, vyloučením jiných příčin a pozorováním opakujících se vzorců.
Prvním krokem je vedení deníku. Zaznamenáváním, kdy se objevují bolesti, nadýmání, průjem nebo zácpa, co bylo snědeno, v jakém emočním stavu se člověk nacházel, lze odhalit opakující se vzorce. Například nadýmání po jablkách, křeče před důležitou schůzkou, průjem po nedostatku spánku. Takový deník pomáhá nejen samotnému člověku, ale i odborníkovi při konzultaci.

Pro hodnocení stolice se používá Bristolská škála – vizuální tabulka, kde každý typ stolice (od tvrdých hrudek po řídkou kaši) má číslo. Pomáhá určit, zda má člověk sklon k zácpě nebo průjmu, a sledovat změny. Typy 1-2 ukazují na zácpu, 6-7 na průjem, 3-5 se považují za normu.
Charakteristickým znakem syndromu je souvislost bolesti s defekací. Pokud bolest ustupuje po návštěvě toalety, jde o důležitý diagnostický znak. Dále je třeba všímat si emočních spouštěčů: zhoršují se příznaky při nervozitě, únavě, nedostatku spánku, před zkouškami nebo důležitými událostmi?
Existují mezinárodní diagnostická kritéria – Římská IV (průvodce pro diagnostiku funkčních poruch trávicího traktu). Zahrnují otázky o frekvenci bolesti, její souvislosti s defekací a změnami stolice. Pokud se příznaky objevují alespoň jednou týdně po dobu tří měsíců a jsou doprovázeny alespoň dvěma z těchto příznaků, může to ukazovat na syndrom dráždivého tračníku.
A nakonec je důležité vyloučit jiná onemocnění. K tomu obvykle stačí základní vyšetření: krevní test, koprogram, ultrazvuk břišních orgánů.
Mechanismy: proč se střeva dráždí
Abychom pochopili, proč se střeva začínají dráždit, je důležité zohlednit nejen fyziologii, ale i psychologii tohoto stavu. Porucha trávení je často výsledkem složité interakce mezi tělem, emocemi a mikrobiomem (mikrobiota – obyvatelé střev, mikrobiom – jejich kolektivní nástroje a znalosti):
Jednou z klíčových příčin je přecitlivělost střevní stěny. Receptory jsou příliš citlivé.
Druhým mechanismem je porucha motility střevní peristaltiky.
K tomu se přidává nerovnováha mikrobiomu. Prospěšné bakterie, které se podílejí na trávení a podporují imunitu, mohou ztratit rozmanitost. Zejména po antibiotikách, infekcích nebo náhlé změně jídelníčku. To činí střeva zranitelnějšími a méně odolnými vůči podnětům.

Zvláštní roli hraje spojení mezi mozkem a střevy. Trávicí systém přijímá signály z nervové soustavy, reaguje na stres, úzkost, nedostatek spánku. V době emočního napětí se mohou střeva „bouřit“, i když se jídelníček nezměnil.
A nakonec potravinová intolerance. Některé potraviny (zejména FODMAP – fermentovatelné sacharidy jako cibule, česnek, jablka, luštěniny) způsobují kvašení, plynatost a nadýmání.
Metody normalizace trávení
Pro normalizaci trávení při syndromu dráždivého tračníku neexistuje univerzální řešení. Je důležité přistupovat ke stavu komplexně, s ohledem na reakce těla na jídlo, emoce, životní rytmus a mikrobiom. Strava je jedním z klíčových faktorů:
- Dieta s nízkým obsahem FODMAP – vyloučení potravin, které způsobují kvašení a nadýmání (cibule, česnek, jablka, luštěniny, pšenice).
- Jemná vláknina – ovesné vločky, banány, dýně podporují peristaltiku bez podráždění.
- Pravidelný režim – stabilní příjem potravy bez přejídání a hladovění.
- Individuální výběr potravin – sledování osobních spouštěčů a přizpůsobení jídelníčku vlastní citlivosti.
Dále je důležitá emoční rovnováha, protože střeva přímo reagují na stres.
- Meditace a dechová cvičení pomáhají snižovat úroveň úzkosti.
- Kognitivně-behaviorální terapie učí měnit reakce na stresové situace.
- Fyzická aktivita (procházky, plavání, tanec) zlepšuje náladu i činnost střev..
Vyvážený mikrobiom je základem stabilního trávení. Probiotika a fermentované potraviny (kefír, jogurt, kimchi) pouze při dobré snášenlivosti. K tomu střídmé užívání antibiotik: vyhýbat se častému podávání bez nutnosti. Někdy však tělo potřebuje i vnější podporu. Spazmolytika a přípravky s mátou uvolňují křeče a zklidňují střeva. Antidepresiva v nízkých dávkách mohou snižovat citlivost střev díky stabilizaci emočního pozadí.
A jedním z nejdůležitějších faktorů je hygiena trávení. Začíná základními hygienickými opatřeními:
- Všechnu zeleninu, ovoce, bylinky a bobule je třeba důkladně omývat, zejména pokud se konzumují syrové.
- Maso, ryby a vejce vyžadují důkladnou tepelnou úpravu – snižuje se tím riziko nákazy parazity a patogenními bakteriemi.
- Je důležité dbát na čistotu kuchyňských ploch, prkének a nádobí, zejména při přípravě živočišných produktů.
- Ruce je třeba mýt mýdlem před a po jídle a také po kontaktu se syrovými potravinami.
- Bezpečná pitná voda je zásadní. Není vhodné používat vodu z pochybných zdrojů k vaření nebo mytí potravin. Tato jednoduchá, ale nezbytná opatření pomáhají snižovat zátěž trávicího systému a předcházet dalším dráždivým faktorům.
Úpravou stravy, emočního stavu a zavedením důsledné hygieny lze normalizovat činnost střev při potížích – nebo předejít jejich rozvoji v budoucnu.
Závěr: jak žít s citlivými střevy
Syndrom dráždivého tračníku není nemoc, ale funkční porucha, při které tělo reaguje na jídlo, stres a životní rytmus nestabilně a nepředvídatelně. Vyžaduje pozorování, flexibilitu a šetrný přístup. Trávení lze stabilizovat: pomocí stravy, emoční hygieny, podpory mikroflóry a pozorného vnímání signálů těla. Hlavní je neignorovat příznaky, ale budovat se střevy stabilní, klidný dialog.
